VH50 2007 - INFORMACE O KARLOVÝCH VARECH

( 15.11.06 / 16.11.06 závěrečně upravila Daniela Kobiláková , připravovala Jitka Horejšová a Michal Pagáč )

Historický vznik města Karlovy Vary proslavila pověst

Jelení skokNejstarší karlovarskou pověst o objevení Vřídla Karlem IV. popsal doktor Fabian Sommer. Pověst vypráví o lovecké družině Karla IV., která lovila v lesích zvěř. Jeden ze psů se pustil do pronásledování jelena a spadl do tůně s horkou vodou, začal výt bolestí. Lovci běželi za psem a našli horkou tryskající vodu, kterou ochutnali. O celé události informovali Karla IV. Na místě Karel IV. obdivoval krásnou přírodu a rozhodl, že zde založí město, které ponese jeho jméno - Karlovy Vary. Skála ze které jelen skočil se od té doby nazývá Jelení skok.

V místě dnešního  Tržiště nechal Karel IV. vybudovat v r. 1358 lovecký hrádek, který při požáru v r. 1604 vyhořel, zámecká věž stojí dodnes. Nově založenému městu a obyvatelům udělil Karel IV. nová práva, která zbavila obyvatele poddanských povinností.

Dějiny Karlových Varů

Město bylo založeno na soutoku dnešních řek Teplé a Ohře, ale přesné datum neznáme. Přibližně se datuje od doby osídlení u Vřídla. Lázně prosperují a dochází k rozmachu, ale mezi 16. a 17. stoletím zasáhly K. Vary živelné pohromy. Povodeň v r. 1582 a ničivý požár v r. 1604, kdy bylo město požárem úplně zničeno.

Třicetiletá válka se nevyhnula ani K. Varům. V této době došlo k poklesu lázeňské návštěvnost. Obyvatelé byli nuceni hledat jiné zdroje obživy. Postupně se rozvíjela nová řemesla – cínařství, nožířství a další. Koncem 17. století došlo k oživení lázeňské činnosti příchodem návštěvníků saského, ruského a polského dvora. Karlovy Vary navštívil také car Petr Veliký.

Karlovy Vary si do konce 17. století zachovaly gotický ráz s městskými branami a zástavbou kolem Vřídla. Gotická věž loveckého hrádku Karla IV. na skále nad tržištěm se stala dominantou města.

V 18. století bylo město ve velkém rozkvětu a slávy. Město se začalo rozrůstat a vznikly nové lázně a první veřejný lázeňský dům, řada společenských sálů z nichž později vznikl Grandhotel Pupp. Byl postaven nový barokní chrám sv. Máří Magdaleny.

Lázně dosahují velkého rozmachu v oblastech balneologie působením dr. Davida Bechera, který zavedl nové léčebné metody. Rozvoj lázní byl ohrožen dalším požárem v roce 1759 město bylo zničeno. Místo hrázděných domů byly stavěny domy kamenné s více patry s okázalým vzhledem.

Na přelomu 18. a 19. století navštěvují K. Vary významné osobnosti ( J. W. Goethe, F. Schiller, L. W. Beethoven, N. Paganini aj. ) a město získává stále více mezinárodní charakter.

Zítkova kolonádaV poslední třetině 19. století byly postaveny nádherné lázeňské stavby – Vřídelní, Mlýnská, Tržní kolonáda, Císařské lázně, Městské divadlo, synagoga, ruský pravoslavný kostel, hotel Imperial ( dnes sanatorium ) umístěný na výšině nad lesy a mnoho dalších. Na stavbách se projevil vliv vídeňské architektury.

Velká hospodářská krize ve třicátých letech postihla nejen Evropu, ale také Karlovy Vary. V této době došlo k poklesu lázeňské návštěvnosti. Obchodníci, podnikatelé a majitelé hotelů se zadlužují a bankrotují. Krize však nezabránila ve výstavbě nových staveb. Největší význam měla stavba údolní přehrady na řece Teplé v Březové v r. 1936. Přehrada měla od města odvrátit ničivé záplavy.

V letech 1948 – 1989 dochází modernizaci průmyslových firem, renovacím či rekonstrukcím významných historických objektů a výstavbě moderních objektů - sanatorium Thermal a Sanssouci aj.



Zajímavosti na trasách VH 50 v centru města :

V centru města K. Varů najdeme mnoho kulturních a historických skvostů, které stojí za zmínku. K.Vary se vyznačují velkým počtem kolonád :

kolonáda Vřídelní postavena v letech 1969- 1975. Je krytá a temperovaná s prostorem pro pití léčivých pramenů nebo odpočinek lázeňských hostů. Je hlavním bodem rozvodů vřídelní vody a nachází se zde provozní středisko Správy pramenů a kolonád.

kolonáda Tržní postavena v roce 1883, vyniká svým způsobem provedení ( dřevěné krajkoví ). Byla prohlášena nemovitou kulturní památkou. Kolonáda byla v současnosti obnovena formou repliky.

kolonáda Mlýnská architektem J. Zítek. Stavbu s trojtraktovou halou, která je členěna sloupy. Uprostřed je hala rozšířena o prostor půlkruhovitého tvaru, který slouží jako orchestřiště. Na střešních terasách kolonády stojí dvanáct soch, které představují jednotlivé měsíce roku.

kolonáda Zámecká se nachází v nejstarší části města. Dominantou je Zámecká věž - zachovalá část hradu.

Nedaleko Zámecké věže stojí pomník Nejsvětější trojice tzv. „morový sloup“, který byl postaven jako vděčnost za to, že město bylo uchráněno před morem.

Poslední kolonáda Sadová se nachází ve Dvořákových sadech. Konstrukce litinová, byla ulita v železárnách v Blansku na Moravě.


Zajímavosti na trasách v přilehlých lesích Karlovarska :

Karlovy Vary jsou obklopeny lesy, kopci, řekou Teplá. V lesích jsou četné lázeňské stezky, altánky a výletní restaurace. Na vhodných místech byly zřízeny vyhlídky a rozhledny.

rozhledna Dianarozhledna Diana pochází z r. 1914 a původně se jmenovala rozhledna Přátelství – 547 m n.m., 35 m vysoká, 1914. Diana je přístupná i lanovou dráhou od Grandhotelu Pupp. Je dlouhá 452 m a provoz byl zahájen r. 1912 v největším rozkvětu lázní. Lanovku projektoval švýcarský odborník na horské dráhy H. H. Peter z Curychu.

Vyhlídka Karla IV. – 510 m n.m, postavena v r. 1877 nad Grandhotelem Pupp. Terasy věže jsou zdobeny cimbuřími. Gotická stavba.

Goethova vyhlídka – byla postavena roku 1889 v romantickém stylu. Rozhledna poskytuje návštěvníkům výhled na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory. Nachází se zde také restaurace. J. W. Goethe sem rád chodil na botanické vycházky.

Tři Kříže – 554 m n.m. Tři velké dřevěné kříže byly postaveny kolem roku 1640. S vrchem se pojí četné pověsti o bludičkách a vraždě tří bratří. Stávala zde restaurace a altán.

Aberg na Doubské hoře – 609 m n.m., postavená v roce 1905 o výšce 22 m. Po privatizaci se stala součástí hotelu a je pro veřejnost nepřístupná.

Svatý Linhart – lesní kavárna a restaurace byla oblíbeným místem T. G. Masaryka. V okolí narazíme na zbytky staveb původní osady Obora, která se nacházela na území královského loveckého revíru. Obyvatelé Obory se postupně přesídlovali k horkým pramenům u Vřídla. V roce 1246 byl na tomto místě vysvěcen kostel sv. Linharta.

Jelení skok - skalka na které se nachází kovová socha kamzíka z r. 1851 od berlínského sochaře. Sochu nechal nainstalovat baron Lützov, chtěl tak zesměšnit pověst o objevení Vřídla. Tomuto místu se podle pověsti říká „Pod jelením skokem“. Stejnojmenná restaurace se nachází poblíž.

Svatošské skálySvatošské skály – jsou národní přírodní památkou vyhlášenou v roce 1933. Rozloha činí 1,95 ha. Skály se nachází v údolí řeky Ohře mezi Karlovými Vary a Loktem. Mohutné žulové skály vytváří pozoruhodné útvary. Naučná stezka byla zpřístupněná v r. 1978 je 12 km dlouhá s informacemi z oborů geologie, archeologie, botaniky.

Horní Slavkov - město leží v CHKO Slavkovský les. Založeno ve 13. století. V okolí byla nalezena ložiska cínu. Největší rozvoj těžby v letech 1494-1547, také bylo postaveno historické jádro města. V roce 1547 byl Horní Slavkov povýšen na královské horní město. Úpadek těžby nastává po bitvě na Bíle hoře. V Horním Slavkově byla založena první porcelánka v Čechách. Po válce se z historického jádra zachovalo jen několik domů v okolí náměstí. V roce 2001 otevřeno nově muzeum, kde je zachycena celá historie horního města.

V Krásně se nachází 20 metrů vysoká rozhledna. Zajímavostí je spirálové schodiště vytvořené po obvodě. Pochází z roku 1933.

Na území Karlovarska protékají 4 řeky :

Ohře, největší tok, pramení v SRN u města Weissenstadt v nadmořské výšce 670 m.n.m. U Svatošských skal se Ohře dostává na území K. Var. Do Labe se vlévá Ohře u Litoměřic. Přes Ohři vede 7 mostů o celkové délce cca 780 m a 3 lávky o celkové délce cca 205 metrů.

Teplá pramení v nadmořské výšce 765 m.n.m., poblíž Mariánských Lázní. Na toku jsou dvě vodní díla
( Březová, Podhora ). Do Ohře se vlévá z pravé strany pod karlovarským Horním nádražím. Přes řeku Teplou vede 19 mostů o celkové délce cca 400 metrů a 11 lávek o celkové délce cca 210 metrů.

Rolava pramení 2,7 km severně od Rolavy u Kraslic v nadmořské výšce 568 m.n.m. Do řeky Ohře ústí z levé strany v Karlových Varech - Rybářích. Přes řeku Rolavu se vede na území města 8 mostů a 2 lávky.

Chodovský potok pramení v nadmořské výšce 655 m.n.m. u obce Mezihorská. Do řeky Ohře ústí z levé strany v Karlových Varech – Dvorech.

Speciality Karlových Varů :

Ve světě se Karlovy Vary proslavily především jako lázeňské město. Jako téměř každé město mají i K. Vary své speciality a zvláštnosti, které nemůžeme opomenout.

Především se jedná o sklo značky Moser. Název skla podle zakladatele L. L. Mosera. Sklárny známy po celém světě pod názvem „Sklo králů“. Ludwig Löwi Moser (1833-1916), v roce 1857 založil vlastní dílnu a obchod se sklem. Populárním výrobkem jsou moserovské obří číše. Jsou to Štíhlá dáma, Zavalitý pán, Tlustá Berta, Měsíční tvář atd. Pozornost si zaslouží i moserovské ryté sklo.

Mezi tradiční Karlových Varů patří žaludeční likér Karlovarská becherovka známá pod názvem „třináctý pramen“. Historie tohoto lahodného moku sahá až do roku 1805. Tehdy se seznámil jistý lékař doktor Frobrigem, pocházející z Anglie s místním lékárníkem Josefem Becherem. Vzniklo mezi nimi přátelství a výsledkem jejich setkávání a postupné spolupráce vznikl recept dr. Frobriga, dle jeho slov na „elixír života“, smíchaný z dvaceti místních bylin. Tento recept zde doktor Frobrigem zanechal na památku svému příteli Josefu Becherovi. Ten po vylepšování receptury začal v roce 1807 vyrábět a prodávat místo „elixíru“ zpočátku „Anglickou či Žaludeční hořkou“ a poté likér podporující trávení, nazývaný „Original Karlsbader Becherbitter“. Později firmu převzal syn Jan Becher, který si nechal patentovat typické zelené ploché láhve. Výrobní tajemství je známo jen několika lidem. Originální chuť tvoří nejen „tajemné bylinky“, ale i karlovarská voda a prostředí místních sklepů. Svojí kvalitou si tento nápoj získal řadu uznání a na mnohých tuzemských i zahraničních výstavách a veletrzích.

Významná osobnost a úspěšný podnikatel Heinrich Mattoni se zasloužil o slávu a proslulost lázní - minerální a stolní vodou Mattoni . Minerálka se stala populární v celém světě.

Specialitou jsou také lázeňské oplatky, začal je vyrábět kolem roku 1850 Karl Bayer. Jednalo o drobnou domáckou výrobu. Později se vyráběly oplatky pomocí tzv „klešťových oplatnic“. Dnes se oplatky vyrábějí v několika druzích a jsou známy a oblíbeny v mnoha zemích světa.

Karlovy Vary se proslavily ve světě karlovarským porcelánem. Porcelánky vyráběly a vyrábějí porcelán užitkový, ozdobný a dekorovaný. V roce 1990 po privatizaci vznikají samostatné soukromé firmy. Řada porcelánek byla zrušena.

Byla obnovena tradice výroby karlovarské vřídelní soli pro speciální výživu při onemocněních trávicího traktu. Vyrábí se také pro účely koupelové v lázeňských zařízeních.

Další typy na výlety v okolí K. Varů :

Andělská hora je vzdálena asi 5 km od Karlových Varů směrem na Prahu.
Místo s krásným výhledem do kraje. Hrad Engelsburg založen koncem 14. stol., rekonstruován v 17. stol. V roce 1718 poničen požárem. Na místě dnes jen zřícenina.

Město Loket nad Ohří založené v 11. století. V roce 1979 vyhlášena městská památková rezervace. Mezi nejvýznamnější památky patří starobylý kamenný hrad, slovanská rotunda, budova Radnice, barokní chrám sv. Václava, Trojičný sloup, kaple sv. Anny. K památkové rezervaci patří také staré domy s gotickým jádry, městské hradby, Robičská věž a hranolová věž při vstupu do města.

Šemnická skála (641 m) je vzdálena 9 km od Karlových Varů.
Šemnická skála je přístupná ze silnice mezi Andělskou horou a obcí Šemnice. Jedná se o přírodní rezervaci. Je zde hnízdiště výra velkého a chráněná stepní stráň.

Bečov nad Teplou
Ve 14. stol. založen rodem pánů z Oseka gotický hrad. V 16. st. navázala na hrad výstavba dolního zámku se zámeckým parkem. Hlavní budova s kaplí a hradní věž z 15. stol. dodnes zachována. Od roku 2000 je součástí expozice vzácný Relikviář sv. Maura. Relikviář je považován za druhou nejcennější památku po českých korunovačních klenotech.

 

 

aktualizováno: